Můj prohraný závod aneb jsme mistři ligy 2010 !!!

Tak. A letošní ligová sezóna LRU - feeder skončila. Nikdo by si na začátku správně netipnul, jak vlastně dopadne, kdo a kolik ryb chytne. Termínový kalendář závodů byl naplánován na jaře a všichni věděli, že závodění nebude žádná legrace. Startovní pole se malinko obměnilo, ale spousta kvalitních rybářů-závodníků zůstala a chystala se na tvrdý boj s velikou konkurencí. Není zde třeba ani říkat, že konkurence se každým rokem zvětšuje, protože zkušenosti se získávají nejen chytáním ryb, radami od ostatních, ale hlavně účastí na závodech.

Letošní ligový rok byl specifický tím, že se soutěžilo na „profláknuté vodě“ (Berounka ve Všenorech), „neznámém“ Labi v Týnci nad Labem, „stojáku“ Mušově a „fičáku“ na Labi v Horních Počáplech kousek od Mělníka.

Problémy

Poslední kolo 1.ligy v Horních Počáplech samozřejmě rozhodovalo o všem. Než k němu však došlo, nejdříve museli pořadatelé zápasit s velmi vysokým stavem vody v Labi  a tím následně s organizačními problémy, jež také zapříčinilo přesunutí plavačkového závodu „Pohár kněžny Ludmily“ na známou závodní trať v Mělníku v termínu, kdy se tam měl konat poslední závod první ligy LRU-feeder. Feeder tedy musel ustoupit a hledat náhradní závodní úsek. To se povedlo na poslední chvíli a chytalo se tedy ve zmíněných Počáplech.

          Takže 4.kolo ligy se odehrálo ve dnech 9.-10.2010 na Labi v Horních Počáplech. Přestože propozice byly zveřejněny na poslední chvíli, důležité bylo, že termín zůstal stejný a naše družstvo si mohlo naplánovat pracovní volno. Přijeli jsme tedy k řece už v pátek odpoledne. Pruty jsme rozbalili jen my dva s Pepou Peřinou. Vašek Hanousek se nás rozhodl „trénovat“. Ovšem průtok v řece byl tak velký (přes 300 m3), že dalo chytat jen nedaleko břehu. Navíc nás překvapila hloubka kolem dvou metrů, díky které byl i u břehu silný proud. Sem tam se voda vířila kolem nějakého kamene, kde by se dala čekat aspoň nějaká rybka. V takovém místě jsem se zastavil já a chytil jsem čtyři plotice, dva jelce tlouště a jednu ouklej. Pepa chytal dál od břehu (10m) a byl na tom podobně. Nějaká plotice, tloušť. Žádný zázrak, ale dalo se usuzovat, že v závodě se nějaká rybka chytit dá (v závodě se ukázalo, že doopravdy jen nějaká).

Odjeli jsme se tedy ubytovat do tradičního místa, Autokempu Mělník. Tam jsme se v hospodě potkali s některými plavačkáři, kteří tam byli také ubytování a prohodili s nimi pár slov u piva.

Sobota

Ráno vyjíždíme na závodní úsek. Rozbalujeme věci a začíná tradiční kolotoč s přípravou vnadění a nářadí. Při prezenci zjišťujeme, že máme platit 50,-Kč za auto, které vjíždí na posečené pole, které sousedí s řekou a kterému vjezd aut nemůže v žádném případě ublížit. Ale někteří chtějí vydělat za každou cenu. Tak budiž, ať je jim přáno.

          Los nemáme špatný. Pepa A2, Vašek E4 a já D4. Do boje jdeme s vědomím, že ligu průběžně vedeme a máme před druhým družstvem (Přátelé ušlechtilého rybolovu) sedmibodový náskok, což není málo, ale zase to není tak moc, aby nás nedohnali a nepředehnali. Před třetím Milo Feeder Teamem máme náskok 14,5 bodu. To je dost na to, abychom skončili maximálně třetí, kdyby se nám úplně všechno po ……

          Jdeme tedy na místa. Začíná krmení a začínáme nahazovat. Krmítka i přes 150g letí vzduchem, aby vzápětí zapadla do vody a málem se zarazila i do dna jako cosi do čehosi. Kdyby voda stála, tak věřím, že takové krmítko už z vody nikdo nevytáhne, utrhne ho  a to tam zůstane jako vzpomínka a památka pro archeology 2.pol 32.století na blázny, kteří kdysi chytali na Labi.  Jelikož ovšem silný proud těmto krmítkům brání padat kolmo ke dnu a brzdí je, tak některé jsou schopny klesnout na dno a tam se zastavit a připravit rybářskému maniakovi na břehu pocit, že čeká na záběr od ryby. Ovšem po několika okamžicích se vlasec obalí podzimním plovoucím listí a trávou, která se ve vodě bere bůhvíodkud a i takto těžká krmidla se dají na pochod po proudu do soupeřova sektoru.Ten to ovšem nevidí moc rád, tak je třeba sestavu vytáhnout a znovu nahodit.

          A tak to u mě šlo pořád dokola. I když jsem nepoužíval tak těžké zatěže a snažil se chytat jak nejlíp umím, bylo to pořád dokola. Nahodit, počkat až se nabalí tráva a listí, krmítko se rozběhne atd. A znova a znova. A to jsem chytal tak na deseti metrech. Někteří chytali ve větší vzdálenosti. Ale jak jsem ze svého místa viděl, nepřinášelo to žádný úspěch. Zkoušel jsem všechny možné varianty změny nástrahy, velikosti háčku, síly návazce, váhy krmítka, vzdálenosti apod. Nic nevedlo k jakémukoli zachvění špičky od záběru jakékoli ryby, rybky, rybičky, čudly, čudličky, čudličičky. Prostě nic. Nesnáz, holomráz, zkáza, mor, kurděje, dyzentérie ! Vedle mě sedícímu Láďovi Chalupovi na D5 (mimochodem loňskému vítězi ligy v jednotlivcích) a současně také zde vedoucímu v jednotlivcích se nevede o nic lépe. A ani ostatním v našem sektoru. Až v poslední půlhodině se všichni dočkáme. Z D7 se ozývá neartikulovaný radostný řev Bohuše Dušánka, který chytil půlkilového cejna. A tím se pro nás kapitola s názvem „9 pomatenců bez ryby“ uzavírá. Náš sektor končí s jednou ulovenou rybou. V ostatních sektorech to bylo o něco lepší, ale na náš sektor nikdo „neměl“.

          Nejvíce se chytalo na áčku, kde seděl náš Pepa. Vychytal krásnou dvojku za Lubošem Kaslem, který dokázal proměnit 5380g v jedničku.  Pepa za ním zaostal o rovné kilo, ale i tak to pro nás byla dvojka velmi cenná. V tomto sektoru nějaké ryby byly a rozhodovalo umění je odlovit. Ostatní sektory byly spíše o štěstí a losu. Toto štěstí měl Vašek, kdy za plotici 300g bral čtyřku.

Já jsem spolu s ostatními „nulodéčkaři“ obdržel 6 bodů. To mně až tolik nemrzelo, protože jsem se nepochlubil, že průběžně jsem byl i po tomto závodě na druhém místě v jednotlivcích za výše zmíněným L.CH. a ten měl přede mnou 2,5 bodový náskok a ze spodnějších míst nás nikdo neohrozil.

Se součtem 12 tedy v sobotu obsazujeme průběžné 2.místo, čemuž se však díky mé nule celkem hodně divím. V takovém závodě to chce mít „kliku“. Ale už jsem si ji vybral na jaře ve Všenorech, kde to ve výsledcích bylo hodně podobné. Hromada lidí bez chycené rybky. Tady jsem ty nuly ani nepočítal, nechce se mi. Prostě příroda má pořád nad člověkem navrch.

          Po závodě jedeme do kempu a u piva a dobré večeře spřádáme plány na neděli. Ale jak tak spřádáme a   s p ř á d á m e,  přichází na nás únava od zdolávání těžkých krmítek (u mých kolegů i od ryb) a jdeme spát. Ráno jsem první vzhůru já a dávám zbytku družstva pocítit váhu slova kapitána a budím ho před domluveným budíčkem.

Neděle

Po příjezdu na úplně poslední ligový závod zase makáme a děláme co je třeba. Losujeme. Pepa je poslán na E3, Vašek na A6 a já ? Světe, div se ! Zase na to proklaté déčko. No nic. Musím bojovat. Po losování mi někteří spoluhráči přejí štěstí v poslední bitvě. Děkuji jim. Má  to ale hodně ALE…… Už výše popsané.

          Vašek áčko nechtěl. Chytaly se tam sice v sobotu ryby, ale platí nepsané pravidlo, že čím dál od krajního místa, tím hůř (tedy většinou). Vašek je tedy uprostřed. Pepovo místo je kousek ode mne, mám D9. Částečně na sebe vidíme. Ovšem když začal závod, nebyl na nějaké rozhlížení čas. Měním pruty, střídám nástrahy atd. Stejně obehraná písnička jako v sobotu. Pode mnou chytá Petr Kříž (PUR), tedy z týmu, který nás stíhá z druhého místa. Po půl hodině má plotici. Nade mnou je Luboš Kasl (Feeder Team Maver Ostrá Plzeň) má taky plotici. Zkouším se vmáčknout nahazováním mezi ně, zůstávám ovšem bez záběru. Po další půl hodině chytají oba skoro zároveň rybu, já nic. Pak ještě P.Kříž ještě jednu. Má tedy tři, Luboš dvě a já NIC ! Hrůza hrůz. A další věc. Jak projela nákladní loď (asi třikrát), na vlasec se nabalí víc listí a trávy než normálně a musí se pořád navíjet a čistit. A tak je to až do konce závodu. Červy, žížaly, pinky, kukly a to i v množství menším než malém na háčku  jsou živé a netknuté jako panny, než je do rukou dostala Alžběta Báthoryčka.  A to vím, že pode mnou se v našem sektoru nějaké ryby chytily. Jde mi mráz po zádech z mého výsledku, protože vím, že tím jsem se v jednotlivcích propadl z druhého místa někam „dopryč“. Nevím, jak zachytal L.CH. a navíc při dvoubodových rozdílech se nade mně určitě dostali ti, kteří byli za mnou. Nakonec tedy devítka (fňuk,fňuk !). A tak to prostě je.

Jdu ten kousek za Pepou. Má jednu rybu, tak by to u něho nemuselo být tak špatné. Po vážení bere za 840g jesena čtyřku.To je dobrý výsledek v tom nedostatku záběrů. Vašek v áčku zabojoval také velmi dobře. Přes 4kg, třetí místo v sektoru.

          Už jsem v nic nedoufal. Balíme, nakládáme do auta a jedeme za Vaškem. Tam se dozvídáme, že Vašek zabojoval ! Přestože chytal uprostřed sektoru A, kde se i v neděli ryby chytaly, umístil se zde na třetím místě. To pro mě byla vzpruha v tom, že jsem si říkal, že  i přes můj „osudný“ (ostudný) výkon ještě není nic ztraceno. Ale jistota v tom vůbec nebyla. Víte, jak vypadá zpráskaný pes ? Tak to jste tam měli být.

          Kluci se převlékají a hlavní rozhodčí Radana Srbová počítá výsledky. Ale Vašek je naše kalkulačka. Měl hlavu i na to, jak se dnes umístili naši soupeři, kteří nás stíhali z druhého místa. Dva se umístili dobře,  třetí ne. Říkal, že nám to vyšlo o čtyři body. A taky že jo !!!

          A přichází vyhlášení. Nejdřív se vyhlašují vítězové posledního závodu (až následně se dozvídám, že jsme celkově skončili pátí). Tak si můžete udělat obrázek o tom, jak se dá umístit, když  závodí tříčlenné družstvo a jeden nechytne oba závody ani šupinu. Poté dostávají takovou tajnou zajímavou cenu největší pijáci piva, kteří ho ve stánku vypili nejvíc za rok. A co jiného než pivo.

Jsme mistři ligy !!!

A nastává vyhlášení celého ročníku 1.ligy LRU-feeder  2010. Nejdříve František Koubek přečte jména sestupujících družstev a následně jména družstev, která je nahradí z krajských přeborů. Poté dochází k vyhlášení třech nejlepších jednotlivců. Já mezi ale nejsem. Kdo by to taky čekal, že ? Mám už zkušenosti z loňska a předloňska. (podruhé fňuk,fňuk !)

Tak tedy ….

Třetí místo obsadil R. Bartoň z Hardy Feeder Teamu (součet 27 bodů, váha 23 080g). Druhé místo vybojoval J. Smutný – Azbeři (součet 27 bodů, váha 24 360g).

První místo patří zaslouženě staronovému mistru ligy v jednotlivcích Láďovi Chalupovi (Daiwa Sports Feeder Team). Ten obhájil loňské prvenství a díky velmi vyrovnaným výkonům zvítězil i letos (součet 22,5 bodu, váha 20 600g). Dle zásluh každý obdržel různě veliký pohár.

Následně jsou vyhlašována první tři družstva.

Na třetím místě - Hardy Feeder Team (Bartoň, Broumovský, Konopásek) se 117 body a váhou 63 300g. Pro zajímavost čtvrtý skončil Daiwa Sports Feeder Team (Chalupa, Pelíšek, Vinař) z Karlových Varů se stejným počtem bodů, ale s menší váhou (51 420g).

Druhé místo obsazují Přátelé ušlechtilého rybolovu (Krýsl, Kříž, Soukup) se ziskem 103 bodů a váhou 56 000g.

A titul mistra 1.feederové ligy patří nám !!!  Raven Fishing Aussie MO ČRS Olomouc !   

(Hanousek, Peřina, Vitásek). Počtem 99 bodů a váhou 80 980g dostáváme velký pohár a od některých soupeřů i gratulace.

Ještě dlužím naše celkové umístění v jednotlivcích v této lize.

5.místo – Václav Hanousek

6.místo – Jiří Vitásek

11.místo – Josef Peřina

Hodnocení ?

Letošní ročník 1.ligy LRU-feeder končí. Byl stejný pro všechny nebo nebyl ? U některých ambice převýšily nad uměním chytat, jiným jejich ego nedovolilo přiznat porážku. Jiní měli více štěstí. Mezi ně patříme i my.  Když jsme potřebovali trochu štěstíčka, tak jsme ho měli. Někde stačila jen jedna ryba na dobré umístění. Když bylo potřeba ryby odchytat tam, kde byli, tak jsme je odchytali. Se všemi závodníky si však počasí zahrálo divokou ruletu. Pokud by tento trend měl pokračovat, nevím, zda všichni zúčastnění udrží nervy na uzdě a další závody absolvují bez újmy na svém psychickém zdraví.

          Loni se chytalo o mnoho víc ryb. Nejlepší jednotlivci chytili (71 500g) tolik jako letos jedno celé družstvo (80 980g). A nejlepší družstva zase minimálně o polovinu víc (168 990 g) než letos (80 980g). Letos byl fakt extrémní rok. Extrémně se také nedávali ceny pro vítěze. A to ani při závěrečném vyhodnocení konce ligy.

Poděkování

Na závěr musím poděkovat všem, kteří se na závodech podíleli. V první řadě svým oběma kolegům.

Vaškovi Hanouskovi za stabilní výkony po celý rok, za jeho dobrou náladu, přehled o konkurenčním startovním poli a také za jeho řidičské umění, kdy nás vždy, včas a bezpečně odvezl na místa závodů a stejně tak jsme absolvovali cestu zpět.

Pepovi Peřinovi, kterému se jeho entuziasmus a zápal pro rybolov vrátil v podobě velkého úspěchu a který rybářským závoděním žije. A stejně tak jako Vaškovi, také za jeho řidičské umění.

Láďovi Širůčkovi, jenž nás finančně a organizačně zabezpečil tak, aby naše závodní sezóna dopadla co nejlépe.

Firmě Raven Fishing Brno - za materiální podporu, která také pomohla k našemu úspěchu.

Odboru LRU-feeder – za čas a úsilí, který věnoval pořádání závodů, které letos nebylo vůbec jednoduché (viz Horní Počáply).

Všem místním organizacím Českého (Moravského) rybářského svazu, které bláznům, jako jsme my,  propůjčili své vody a umožnili nám poznat lov ryb jinde, než jsme zvyklí.

V neposlední řadě musím poděkovat vedoucímu z mého zaměstnání, Mgr. Vladimíru Klosovi. Bez  něj a jeho pochopení pro můj koníček bych se některých závodů nemohl účastnit a byl bych v ……

Prostě děkuji všem, kteří s letošní 1.ligou měli byť jen trochu něco společného. A jak to bude příští rok ?

Budu jen doufat, že ten letošní byl, co se týče počasí, (které velmi negativně ovlivnilo všechny závody) o mnoho a mnoho lepší. Těším se na další závody a doufám, že si příští rok všichni pořádně zachytáme.

Více zde :

 

Jiří Vitásek

foto : Vladimír Hrabal