Po delší odmlce, způsobené zimou, se musím trochu ozvat. Loňské podzimní rybaření proběhlo bez větších výkyvů-úspěchů. Ryby se nachytat daly a tak to bylo vše v pohodě. Větší úspěchy se sice nedostavily, ale to vůbec nevadilo. Jezdili jsme s kamarády na zdejší revíry a dělali vše pro to, abychom bez úlovku nezůstali.
Letošní zimní lovy začaly až v březnu. Nevím proč, ale jaksi vše nevycházelo tak, jak mělo. Přesto se naše feederové družstvo často setkávalo a kulo plány na letošní rybářskou sezónu. A to nejen závodní. Průběžně jsme v kontaktu jak elektronickém, tak i osobním a nebyl problém se sejít a diskutovat nad tím, jak a kde letos začneme. Začali jsme tedy obhlídkou vod v našem okolím i když mrzlo a stojaté vody byly zatím zamrzlé. Byli jsme posíleni o důležitého „člena“ našich výprav a tím nám ubylo starostí jak se na ryby dopravit i do větších vzdáleností.

Jak rozmrzly rybníky a pískovny, začali jsme aktivně vyhledávat ryby a chytat. V březnu jsme provedli dvě výpravy na jižní Moravu do Pasohlávek. První výprava byla spojena s návštěvou veletrhu v Brně, kde jsme se chvilku pokochali rybářskou  atmosférou, kterou vytvořili vystavovatelé a návštěvníci výstavy. Potkali jsme tam pár známých a nedočkaví vyrazili směr závodní úsek Dyje 7. Ovšem počasí nám vůbec nepřálo a rybám taky ne. Foukal silný vítr a zima byla fakt v tom větru odporná. Jedinému z nás čtyř - Vaškovi se podařilo ulovit dva cejny a to bylo všechno. Nicméně na rybách jsme byli a to bylo hlavní. Při druhé výpravě už to bylo o mnoho lepší. Svítilo slunce a ryby byly při chuti. Potkali jsme známé tváře a na lov se těšili jak malé děti. Jelo nás pět a každý si chytil pěkné cejny. Kromě mě. Nemohl jsem se dostat do ryby. Po promarněných záběrech a několika chycených ploticích jsem byl odměněn pěkným kaprem. To jsme však byli všichni. Dlouho brali cejni a kapři nakonec přijeli.

Je začátek dubna a chystáme se na naše první závody závody v Moravském Krumlově - Jarní Preston Feeder Cup. Podle předpovědi si s námi počasí bude hrát ruletu, ale hlavně, že už to zase začalo. Tak do toho !

 

Letos jsem absolvoval prvních pět docházek k vodě a jen jednou jsem narazil na ryby. Za mlhou, že by se dala krájet, jsem navštívil rybník v blízkosti svého bydliště. Rozmrzlo bylo v zadní části u přítoku.  Aby bylo jasno, ryby tam jsou, ale jen jednou jsem je přinutil k braní. Trvalo asi hodinu, než přijeli na krmení. Záběry byly velmi těžko sekatelné. Většinou jen taková cukatůra, která se velmi těžko proměňovala v úspěch. Nicméně nakonec se mi podařilo chytit sedm rybek. Začalo to perlínem, přes plotice a na šest červů přišli i dva jeseni. Pak se setmělo a byl konec. A tak stále čekám, až se počasí i moje psychika probere k trvalým plusovým hodnotám.